Problémy a řešení
Všechno dobré mívá také nějaký háček. A při práci doma narazíte na háčků hned několik.
Jistota:
Asi byste se divili, ale největším nepřítelem úspěchu není lenost, ale touha po jistotě. Mnoho lidí je kvůli jistotě ochotna vykonávat monotónní, špatně placenou práci. Stačí, že ví přesně, kolik za ní dostanou a že nic se nemůže pokazit, a to je udržuje v jednom kole po dlouhá léta. Pokud se budete chtít zrealizovat více – ať už nějakou odbornější prací nebo podnikáním, musíte si zvyknout na jistou dávku nejistoty.
Paradoxem je, že po nějaké době samostatného podnikání nebo vykonávání odborné profese získáte mnohem větší jistotu, než má ten, který vykonává jednoduchou manuální práci?
Proč?
Opět kvůli té „nepostradatelnosti“. Manuální práci může dělat kdokoliv a proto, když se šéfovi znelíbíte nebo uděláte nějaký průšvih, může si šéf snadno najít někoho jiného.
Naopak pokud jste odborník a Váš šéf by za Vás dlouho hledal náhradu, bude u Vás tolerovat ledacos a Vy se tak můžete cítit mnohem bezpečněji.
Rozptýlenost:
Jen málo věcí snižuje efektivitu tolik jako rozptýlenost. Pokud chvíli píšete nějaký text, pak jdete zkontrolovat emailovou schránku, pak rychle kouknete na facebook a pak se jdete opět věnovat textu, který píšete, masivně tím snižujete svou výkonost. Internet je velké lákadlo a snadno zabere Vaši pozornost kdykoli, kdy se na chvilku začnete nudit.
Nejvyšší efektivity dosáhnete, když budete dělat vždy jednu věc a po dokončení se přesunete k druhé. Ideální je mít rozplánovanou pracovní dobu do cca 2 hodinových pracovních bloků a pak mít přestávku.
Nálada:
Budete se divit, ale je vědecky prokázáno, že Vaše nálada má přímý vliv na výsledek práce, kterou při této náladě vykonáváte. Když např. řídíte a máte vztek, zvyšuje se výrazně pravděpodobnost dopravní nehody.
Zásada, že pracovat by se mělo při dobré, uvolněné náladě, platí především u kreativních činností, jako je např. psaní, tvorba grafických útvarů nebo plánování. Neexistují zde totiž žádná pravidla, podle kterých lze říci „toto je správně“ a „toto není správně“. Jednoduše řečeno, projektuje se zde subjektivní obraz autora – a k tomu samozřejmě patří i aktuální nálada.